Bruno Fernandes prochází výraznou krizí formy a Manchester United se v této sezóně zoufale snaží najít momentum. Kapitán nedokázal skórovat ani nahrát gól ve čtyřech po sobě jdoucích zápasech Premier League, což je jeho nejdelší série bez přímé účasti na brance od sedmi zápasů v dubnu a květnu 2025. Michael Carrick tak musí řešit otázku, zda by svého kapitána neměl alespoň na chvíli stáhnout z basy. Nedělní zápas v Leedsu začíná v 14:00 a Super Sunday odstartuje už v 13:00.
Den před zápasem Manchesteru United s Atlétikem Madrid v Lize mistrů vydal klub prohlášení o kapitánovi Fernandesovi. Mluvilo se v něm o „zranění“ a o tom, že „není důvod k obavám“. Jeho výkon v noci na Tuchlem v Madridu ale naznačil opak.
Možná měla zmínka o zranění zmírnit kritiku, která začíná zasahovat hráče, jenž loni získal ocenění pro nejlepšího hráče Premier League. Jeho forma se pro Carricka stala nečekaným problémem a zároveň odráží, kde se United nacházejí obecněji.
Fernandes bývá tak často záchranou svého týmu, zatímco nyní je jeho největším trápením. Problém spočívá v tom, že pokud nepřispívá v útoku, nenabízí prakticky nic dalšího. Od 32letého Portugalce nikdo nečeká, že bude v souboji s míčem tvrdý nebo bojovný. Křehkost United ale znamená, že si žádné pasažéry dovolit nemohou.
Je čas na paniku?
Posadit Fernandese na lavičku by pro Carricka byl odvážný krok. Kdo by ho nahradil? Nejsnazší volbou by byl Mason Mount. Matheus Cunha může hrát také na pozici desítky. Obě varianty by však byly experimentem v nepřehledné situaci. Nedělní zápas v Leedsu proto bude považován za zápas, který musí United vyhrát.
Carrick musí zároveň zvážit, co by znamenalo vyřadit svou oporu, nejlepšího hráče United a jednotlivce, který se uprostřed všech turbulencí ukázal jako pravé ztělesnění srdce a tradic Old Traffordu.
Pokud by se takové rozhodnutí nevyplatilo, Carrick by si vysloužil ještě větší kritiku. Jednoduchá odpověď neexistuje.
Únava a tlak
Fernandes je ale v celé sezóně zjevně mimo formu. Možná mu v létě na světovém šampionátu ubraly síly nohy. Možná hraje na hranici bolesti. Nejpravděpodobněji ho tíží odpovědnost. Nevyhnutelné břemeno, které přináší Manchester United Football Club.
Tento přehrávač je unavený. Unavený z toho, že je jedinou nití pozitivní energie. Unavený z toho, že jeho výkon je tak viditelně spojen s výsledky zápasů. A hráč, který jako kapitán musí čelit mediální kritice, když výsledky nejsou uspokojivé.
„Možná by měli Bruna stáhnout, protože nemá zrovna nejlepší zápas,“ řekl bývalý kapitán Wayne Rooney o poločase v Madridu. Pokud by ale Carrick měl vsadit na jednoho hráče, který přinese jiskru a kvalitní okamžik potřebný k návratu do vyhrocené hry na stadionu Metropolitano, byl by to právě Fernandes.
Pod Carrickem odehrál Fernandes 96 procent všech dostupných minut. Střídán byl pouze třikrát, a to proti Manchesteru City, Liverpoolu a v úterý v Atlétiku, vždy po 81. minutě. Na lavičku byl posazen jen jednou, v Ligovém poháru proti Brightonu v září. Carrick bez něj prostě nevystačí.
Manažer ale jistě vidí, že jeho kapitán ztrácí formu. Kromě produktivity je to například fakt, že Fernandesovi trvalo neuvěřitelných 23 minut, než zahrál první přihrávku proti Tottenhamu minulý víkend. Jeho řeč těla je stejně nepříznivá. Vrací se všechna obvyklá gesta: výbuch frustrace v tělesné podobě.
V Madridu předvedl celou škálu. Ruce na obličeji. Ruce na hlavě. Ruce v bok. A nakonec ruce u sebe, kdy tleskal unavenému fanouškovskému táboru, jehož energie a trpělivost s tím, co sledují, se zdá být stále tenčí.
Hlubší problémy
Všechno to přirozeně odhaluje hlubší problémy, které symbolizovala mimořádná výpověď Lisandra Martíneze z úterý. Jeho komentáře kritizující vedení klubu se rozšířily stejně rychle, jak zazněly.
Martínez ve skutečnosti jen vyslovil to, co si podle většiny pozorovatelů myslí. Kádr Manchesteru United postrádá kvalitu a hloubku potřebnou pro hraní třikrát týdně. Fernandesova forma je projevem tohoto nepříjemného faktu.
Zatímco jedna strana Manchesteru je (oprávněně) rozmetána za přehnané utrácení, druhá je obviněna z utrácení příliš malého. Není to Carrickova vina, ale selhání, jak výstižně řekl Martínez, „nahoře“.
Důsledky neochoty investovat, které vedly jen k úzkému zaměření na defenzivní záložníky, se projevují na hřišti. Nejviditelnější je fyzické vyčerpání těch, kteří jsou kvůli nedostatku hráčů přetěžováni. Naděje a optimismus, s nimiž sezóna začala, se ale také rychle vytratily.
Pokud United prohrají s bojovnými Leedsy na Elland Road tento víkend, začne naplno krizový režim. Daniel Farke na tuto křehkost vsadí. A proč by ne? Leeds jsou v tabulce před United poprvé od září 2002. Jen málo soupeřů v Premier League je v současnosti tak lákavých.
Protože pokud Bruno Fernandes nedokáže vytáhnout Manchester United z jeho vlastních potíží, kdo to dokáže?